Vánoční trip (Italy-France-Monako)
Když jsem loni přemýšlel, co si nadělím pod stromeček, měl jsem jasno už v létě, chtěl jsem stejně jako loni odjet na vánoční svátky a silvestra někde do zahraničí na kola. Samo sebou domlouvali jsme se dlouho dopředu, ale jak už to bývá, Mikiho přiškrtila přítelkyně na silvestra, Volš (Ondřej Sládeček) si den před odjezdem odřel koleno, Rasty háže zase mince do prasátka na nové kolo a k dalším se nebudu vyjadřovat. Takže sepsáno a podtrženo odjíždíme pouze v 7dmi lidech (Voťas, Pekáč, Peha, Čert, Štěpán, Vojta Rohů a Já) v neděli na první svátek vánoční v dopoledních hodinách za pěkným počasím do Itálie a Francie.
Asi po 16hodinách cesty, co to moc nehrotíme po dálnicích přijíždíme kolem 3tí nad ránem do Itálie do lokality zvané Diano Marina, parkujeme dodavku Italům na plac a po pivku to balíme a jdeme se aspoň na chvíli prospat.
Příjemný pocit je probudit se do zcela slunečného dne, kdy se postavíte na sluníčko a cítíte, jak příjemně hřeje a přitom víte, že u nás je hnusně, o to pak hřeje ještě víc. Tak neváháme, dojídáme řízky na snídani a valíme s dodávkami na kopec založit základní tábor depo nebo to nazvěte, jak chcete. Potkáváme docela dost sjezdařů, endurařů a u pobřeží silničářů. Zdejší tratě tam jsou takové super na rozježdění, člověk se veze z kopce téměř až k moři. Chvilkami pěkné DHáčko, chvílemi pěkné ostřejší enduro, chvílemi točky, chvílemi výhled na moře. Chvílemi přísno, chvílemi volno, chvílemi utáhla ostrá, chvílemi drop… myslím si, že jsme na rozježdění zvolili dobře. Ježdění v kratkém rukávu je sice fajn, nicméně na večer to balíme a přesouváme se směr San Remo, konkrétně do horské vesničky San Romola.
V centru vesničky je takové, no jakože hřiště se spoustu potulujících se psů, koček a dětí, taliáni zjevně moc neřeší. No, každopádně jsme vyhodili kotvy a zakotvili to na 3dny. První den v Remu jsme jezdili celý den freeridovou trať…podle mě to má sice do freeridu trošku daleko (přísné DH), ale trat fakt baví, je to po nalítaní docela dost rychlé, moc kamenů, navíc tam byly přistavěné nějaké skoky a celkově šlo vidět, že se o tratě domácí opravdu starají. Potkáváme nějaké poláky, kteří se tam vyvážejí, dokud pak prý jeden z nich nezlomil mondrakera pod hlavou a tak to asi zabalili. Večeře ve stylu přejez se, jak můžeš, vzpomínka na CR aliaz „vesnička středisková“ a „otik“ a všichni tuzí. Druhý a třetí den jsme jezdili další tratě, zkusili jsme si trať Italského poháru, která byla docela rozbitá, zjistili, že jet přísnou a vkuse na téhle trati, člověk by musel byt solidně nadopovaný svinstvem, aby to vydržel. Na další trati jsme zase potkali myslivce s flintou, jen nevím, kdo byl více vyplašený, jestli my, že tam neměl co dělat nebo on co tam děláme my. Kutíme občas pár fotek, hrajeme tetris, kdo poskládat dokonale kola do tranďáku. Myslím, že vítěz byl vždy jasný, čert, hold zkušenosti s peklem. No a řekněme, že to zase balíme a přesouváme se do Francie, do lokality zvané Sospel.
Sospel, Francie, krása, hory, lávky, dropy, dirty, ale především sjezdová trat, která je vedená většinou po takové ostré břidlici, která nic neodpustí. Nejeden defekt si z tama odvážíme. Vývoz je docela dlouhý, ale tranďák stále zvládá na pohodu a bez problému. Procházka francouzskými uličkami města (vesničky) a vzpomínka na CZ vol. 2 aka „vesnička středisková“ Další den už šla na každém znát dost únava, přece jen jezdit 6dnů bez pauzy je docela dost. A tak silvestrovský den dáváme jen 4jízdy a balíme. Odjezd směr MONAKO!
Silvestr a Monako, řekněme, že o tom se může každému jen zdát, ale my jsme to zažili. Dojeli na okraj Monaka, parkli dodávky a šli asi hodinku z kopce do centra (zaparkovat s dodavkou v Monaku je unreal). Mínění, že Monako, Monte Carlo je dost snobské město se potvrdilo, škodovku tam prostě nepotkáte, ferrari, porsche, bentley, lamborghini atd…přesně to jsou vozy „obyčejný občanů Monaka“ dost bylo závisti. Jdeme se svést na ruském kole, popíjíme nějaký ten alkohol, potkáváme spoustu Poláku, komentujeme všechno s komentářem, nádherný ohňostroj, parádní party, děláme bugr a tak, no a tyhle části už radši vynechám. Každopádně příchod kolem 7 rána do dodavky vám něco napoví. Já bych mohl vyprávět, horší Vojta…hehe okno je prevít pokud nejsi dost dobrý sklář…
Nový rok volíme jako nový rok v zewlu…a držíme se hesla jak na nový rok, tak po celý rok a jdeme se vyvalit k moři, ke kterému se přibližujeme do Itálie, žravka a pizza originál Italy. Většina v dead stavu prospí celý den.
Přesun na poslední den tripu trošku do středozemí Itálie do oblasti zvané Pieve di Teco. Jezdí se tam taky Italský pohár, trať je opravdu dlouhá ale my jezdíme jen první půlku, po cestu. Na téhle trati je povrh spíš břidlicový se spoustu volných kamení. Dáváme snad taky jen 5 jízd, někdo chytá defekt , někdo nemá sil, někomu se nechce, někdo už má ponorku,tak to balíme a razíme směr Czech Republic.
Parádní trip se spoustu zážitků, všechny se mi tady nevejdou tak se aspoň koukněte na pár fotek které přikládám k reportu. Polovičním úspěchem bylo počasí, které nám po celou dobu přálo. Vypovídal o tom i fakt, že mandarinky byly už poživatelné.
Trošku jsem to shrnul, zestručnil a to by bylo asi vše z mého pohledu.
Nýtekk (Kubajz)