Report výlet do Mariboru
Tento víkend jsme si zajeli zajezdit na trať světového poháru do Mariboru. Z Gravity teamu se vypravili Vojta a Peťa. Jako další jel s námi Dušan. Z původního plánu, ježdění v Semmeringu, sešlo z důvodu právě konaného 24 hodinového závodu a tedy celý bikepark byl po celý víkend mimo provoz. Vzhledem k tomu, že do Mariboru je to stále ještě přijatelných 550km, volba byla jasná a vydali jsme se na cestu.
Po cca 8 hodinách cestování přijíždíme na místo a zařizujeme si ubytování v apartmánech přímo nahoře kopce v blízkosti horní stanice lanovky. Po chvíli bloudění zjišťujeme, že cesta nahoru vede z druhé strany hory než jsou sjezdovky. Pro bikery je v hotelu možnost ubytování dohromady s lístkem na lanovku za přijatelnou cenu.
Na druhý den se vydáváme prozkoumat zdejší tratě a taky pověstnou rockgarden, ke které už jsme náhodou zabloudili předešlý den autem. V bikeparku jsou 3 oficiální tratě, z čehož 2 jsou freeride a cca od poloviny kopce se z nich lze napojit na WorldCup sjezdovou. Z těchto tratí jsme vyzkoušeli všechny, ale nejčastěji jsme lítali na té sjezdové. Kopec je to opravdu dlouhý a jenom dojezd po FR trailu k začátku DH trati trvá pár minut. FR traily jsou postavené hodně zábavně a člověk zde téměř nenajde neklopenou zatáčku. Takže na celém kopci je jich nespočet. Vzhledem k jejich počtu však nejsou všechny v top stavu a chtěly by opravit. Také značení tratí místy pokulhávalo, což byl ale problém jen prvních pár jízd než se člověk na kopci zorientoval. Skoky pak jsou už převážně ve fomě lavic. Downhillová trať je opravdu výživná a dala nám zabrat. Je z 90 procent namotaná v lese kde je hodně kořenů. Startovní a finishové úseky se skoky na sjezdovce už jsou ale zrušené. Díky tomu, že nám vyšlo počasí a jezdili jsme za sucha, tak se dala celá trať bezproblémů sjet (rockgarden se dá objet). Za mokra se ale musí proměnit v opravdové kořenové peklo. Tato trať bohužel nebyla vůbec vypáskovaná a stromy nebyly obalené a to je velké mínus. Správná stopa se v rychlosti hledala dost těžko. O rockgarden sekci by se dal napsat samostatný odstavec. Je opravdu těžká a nebezpečná. Každý poks o průjezd doprovázel zvuk rockringu a pedalů o kameny. Případný pád v horní části by byl pravděpodobně na ostré kameny. Moc se na ní vymyslet nedá a rychlý průjezd touto pasaží si můžou dovolit jen ti nejzkušenejší jezdci.
Lanovka jezdí do 19:00, takže nebylo kam spěchat. Každý den jsme stihli kolem 7 jízd. Po dvou dnech ježdění balíme a odjíždíme domů. Třetí den ježdění bohužel nepřipadal v úvahu, protože Peťu po pádu na rockgarden bolela záda a ostatním už také ubývalo sil. Ubytování jsme ale museli stejně zaplatit za 3 dny jelikož jsme neopustili pokoj před 11:00, což nám výlet dost prodražilo.