Report 2. kolo dh český pohár ve Velkých Karlovicích

Je to již nějaké ten pátek co se jediný závod českého poháru na moravě pořádá ve Velkých Karlovicích. Ani letos tomu nebylo jinak. Bohužel i zde byl znát klesající zájem o účast v českém poháru. Roky, kdy byla přilehlá louka tak plná, že kdo nepřijel už v pátek tak neměl kde zaparkovat jsou ty tam.V pátek trénovalo jen několik riderů a v sobotu tomu nebylo jinak. Proto se až divím, že v neděli byli na trať vpuštěni všichni startující. To hlavně proto, že v sobotu odpoledne probíhal povinný trénink. A tam určitě všichni nebyli.

Trať byla oproti minulému roku opět zněněna. Vypadlo pár oblíbených skoků, za to přibylo několik neoblíbených pasáží. Verze o které se mluvilo na internetu se nakonec nejela. Hlavně díky špatné předpovědi počasí. Konečná závodní verze tedy vznikla spojením několika původních, ověřených tratí.

Start probíhal jako obvykle z dřevěné plošiny. Nájezd do první lesa z levé strany, teda spíš rovně. První dřevěná klopka nemohla být nevyužita.  Následující pasáž se jela již na posledním letos zde konaném závodě. Lítalo se zde v pěkných koulích a nebyla nouze o slušné pády. Výjezd na první louku byl posunut výše do svahu, takže to pěkně klouzalo. Díky této zněmě se objevila i nová možnost vjezdu do dalšího lesa. Tudy trať zamířila na dřevěný skok v lese. Odtud pak přes kořeny a kousek louky do dalšího lesa. Tady se trať vyhoupla nad původní stopu.  Nová stopa průjezd hodně zrychlila a zároleň nachystala několik pastí. Opět bylo v vidění několik luxusních škorpiónů. Následůjící průjezd přes louku byl plný bláta a opět dělal slušné problémy. Drop na louce se bohužel nekonal a ani následující klopka nebyla pro letošek zařazena. Zato nový skok s dopadem do lesa stanovil nový směr i rychlost pro průjezd šutrovým polem. Odkloněný svah opět připravil několik záludností v podobě kořenů a vlhka. Zbytek tratě zůstal stejný jako každý rok.
Esíčka před a po cílovém skoku za mokra jsou vždy lahůdkou pro diváka.

K organizaci lze snad jen vypíchnou následující. První pohled na zázení hovoří o zlepšující se tendenci. Samotná organizace už je pak horší. Místo rozhodčích stáli kolem trati děti. Je pravda, že poctivě pískaly, ale v případě problémů netušili co mají dělat. Hloučky zácharanářů, kteří postávali na nesmyslných místech a povětšinu času se věnovali tlachání. Až po urgenci přihližejících diváků a jezdců zachraňovali.

Velmi zajímavě probíhal start prvního kola. Ono to spíš vypadalo jako volná zábava. Mezi juniory, předjezdci a kdo ví kým ještě dojížděli závodnící, kteří měli za to, že se stále ještě trénuje. Ono asi nestačilo zahlásit v cílovém prostoru, že se začíná závodit. Tady opět jde o chybu traťových rozhodčích.
Jak už jsem psal výše.

Sobotní trénink probíhal v hodně slabém počtu účastníků. Na vině nejspíš bylo i počasí. Sluníčko střídal déšť a tak se to měnilo po celý den. Nové nevyjeté úseky byly skoro nesjízdné.

Do nědělního závodu nakonec odstartoval jen jeden z našich závodníků. Tím byl Peťa Pukýš. A neudělal žádnou ostudu, když obsadil 17 místo. Dalšími adepty měli být Tomáš Grzych, Peťa Pyš a Kuba Najdek. Kuba se bohužel v sobotu zranil a tak nechtěl na mokru riskovat. Ostaní to vzdali. Trať byla v neděli vlhká a časem dost proschla. Většina startujících vsadila na mokré obutí a vyplatilo se. V půlce finálové jízdy začalo opět pršet.
Víc asi netřeba psát. Výsledky naleznete zde.